Nerudův antisemitismus

Pachollini, 26. června 2005, 17:13

Pokusím se odpovědět na otázku, kterou s odkazem na Nerudův antisemitismus položil Binární Ládin : Rád bych, především těm lidem, kteří považují za společensky nepřijatelné poslouchat Landu, položil otázku: Je společensky přijatelné učit se ve škole o Povídkách malostranských?

Rasismus před Osvětimí a po Osvětimi je něco úplně jiného. Dnes s ním máme historickou zkušenost, víme, jak se věci vyvíjely a kam dospěly a pro mne z toho plyne jasný závěr: rasismus je nepřijatelný. (Nejsem příznivcem pozitivní diskriminace, ale beru ji jako někdy nevyhnutelné menší zlo které snad může pomoci proti něčemu, co je mnohem horší.) Nerudův antisemitismus je pro mne historický fenomén, stejně jako třeba Griffithovo Zrození národa, stojí za to se zabývat tím, jak a proč vznikaly takové postoje, zkoumat, jaká byla tehdy situace. Težko soudit lidi, kteří žili v  kontextu, v němž mělo mnoho věcí úplně jiný význam než má dnes. Tak jako nemůžeme soudit Platónovu náklonnost k mladým chlapcům podle dnešních měřítek, nemůžeme podle nich soudit ani Nerudův antisemitismus.

Naštěstí ani nemusíme. Historii můžeme zkoumat, převzít, poučit se z ní, ale nemůžeme v ní jednat. Jednat musíme v  přítomnosti a proto je třeba se rozhodovat, zaujímat postoje, souhlasit nebo nesouhlasit, soudit. Neruduvým antisemitismem se mohu zabývat, ale vůči současným holodutohlavům musím zaujmout postoj, protože to je něco, co se mě týká tady a teď. Vůči historii si mohu dovolit luxus zdržení se úsudku, vůči aktuální situaci ne, protože nedělat nic také znamená určitým způsobem jednat.

Posoudit historický význam nějakého člověka nebo události je něco jiného, než posoudit situaci, v níž stojím a s níž se musím nějak vyrovnat. Mám omezený čas na to, abych se rozhodl a na mém rozhodnutí záleží. Stojím v situaci, která je naléhavá a z níž nemohu vystoupit, nemohu nezaujmout postoj. Nezbývá mi, než vzít v úvahu všechny informace, které mám k dispozici a rozhoudnout se. (To je dost vyhrocená charakteristika, která asi dobře padne, pokud pět mlátiček napadne člověka a já musím něco udělat, zatímco v běžném životě bude asi většinou mít mé rozjímání mnohem blíž k nezaujatému zkoumání historických fenoménů. Ale v rámci popisu je občas potřeba ukázat protiklady.) Naproti tomu si moje rozumění situaci nemusí a nemůže dělat nárok na nadčasovou platnost, kdežto pokud se snažím vysvětlit poměry v Čechách v polovině 19. století, budu se nejspíš snažit, aby moje analýza platila i za deset let.

Takže odpověď je ano, Povídky malostranské jsou záhodnou četbou a doporučuji doplnit je referátem o tom, proč byl asi Neruda antisemita a zamyšlením se nad tím, co znamená antisemitismus dnes. A proč je nikoliv společensky nepřijatelné poslouchat Landu, ale prostě špatné podporovat rasismus, ať už má podpora formu kupování rasistických CD, psaní oslavných článků na lidi, kteří rasismus podporují, nebo sprejováním hesel po zdech.

Ještě jednou podtrhuji, že nepíšu o Landovi, protože o něm opravdu nic nevím a z těch několika rozhovorů, které jsem si přečetl, nejsem schopen posoudit jeho aktivity.

Co vy na to?

zobrazit všechny komentáře

Aktuální Seky

.